Forbidden to Remember, Terrified to Forget (8)

30. května 2010 v 0:03 | Alciellë |  Forbidden to Remember, Terrified to Forget
minikomix
Forbidden to remember, Terrified to forget! - 8. díl

(Zakázané vzpomínat, děsivé zapomenout!)

Pozn. autorky: rozhodla jsem se, že je na čase odhalit pár věcí a hlavně, že už vás nebudu chvilku trápit!

komix
Zatímco se Ilona trápila odchodem Roberta, ze kterého se vzpamatovávala, Robert měl jiné trápení. Nikdy by nevěřil, že to udělal. Rozešel se se svou láskou, svou nádhernou, chytrou a milou Ilčou. Jedinečnou Ilonou. Jenže den po dni mu čas ukazoval, že přesně to se odehrálo. Udělal to, co musel. I když ji miloval sebevíc, nezbývalo mu jiné řešení, nebo snad ano?

Robert si vlezl do miniaturního sprchového koutu a spustil pramínky vody na svůj obličej, aby se vzpamatoval. Aby se probral z toho děsivého snu, který ho provází. Odhrnul pramínek vlasu z očí a natáhl se po šamponu, aby si umyl vlasy. Umýval je pomaloučku a přitom vzpomínal na doteky Ilony, když spolu byli kdysi ve sprše a užívali si objevování toho druhého. Když mu mysl zalítla ke vzpomínce, kdy byl zrovna na vrcholu touhy, vášně a chtíče, zlostně bouchl pěstí do dlaždiček.
komix

,,Vrátím se k ní! Nevydržím bez ní žít ani vteřinu!'' šeptal si pod sprchou. ,,Jsem to ale sobec! Měl bych se od ní držet dál, bude to pro ní tak lepší!'' I když se snažil držet se od ní dál, srdce ho táhlo za ní. A srdci člověk neporučí. Stejně tak neporučí osudu, který si ho vybral. Každý den se Robert v duchu ptal, proč zrovna on? Copak toho od světa chtěl tolik? 

Smyl ze sebe pěnu, vystoupil ze sprchového koutu a stoupl si před zrcadlo. Viděl, že už to není on. Kam se poděly svaly? Jeho vypracované tělo? Potřeboval by se nechat ostříhat. Hlavou mu běhalo tolik myšlenek, ale žádná ho nezbavila té jediné. Má zkusit odprosit Ilonu? Oblékl se do svého oblečení a mokrou osušku přehodil přes natažený provaz.
komix
Přešel k sobě do pokoje, kde pár měsíců již bydlel. Nebylo to nic extra, ale dalo se v tom bydlet. Sedl si na koženou černou židli a podepřel si hlavu. Již od rána ho bolela, jako by byl po pořádné akci. Ani prášky nezabíraly. Den ode dne to bývalo horší. Stále na ni myslel.

,,Mám to zkusit? Určitě má už nového přítele a na mě si ani nevzpomene ..'' povzdechl si. ,,Ale když to nerisknu, po zbytek života toho budu litovat,'' povídal si svou dál.
komix
Ze svého stolku zvedl svůj notebook a zamířil si s ním sednou na koberec. Zapnul ho a vyčkal. Přece jen to riskne. Za to přece nic nedá, ne? Risk je zisk. Případně ztráta. Mám co ztratit?

Když se mu notebook zapnul, Robert zaplul na chat, kde založil místnost Hledám tě!, a vyčkával. Doufal, že se objeví. A měl štěstí! Chvilku po něm se připojila ona, dívka jeho srdce. Jenže něco mu jeho plány překazilo, respektive někdo!
komix
Do oné místnosti vstoupila *Sweet-cat*. Robert tiše zaklel. Tohle nevymyslel. Místnost byla jen pro dvě osoby, jeho a Ilonu. Andrea tam neměla co dělat. Tiše zuřil a sledoval Ilonino jméno. Myslel na ni, když si všiml, že je na profilu. Mohl by jít napsat zprávu, že?

Už ji chtěl napsat, když najednou její jméno pohaslo a její profil přestal existovat. ,,Snad ne kvůli mně? Naštvala se?'' přemýšlel Robert. Každopádně věděl, že jí musí dát vědět jinak. Na e-maily nikdy moc nebyl, radši dával přednost rychlým komunikacím. Například icq, ale teď už šel spát.
komix
O pár dní a měsíců později se ji odhodlal napsat na icq. Opět seděl na svém oblíbeném koberečku, notebook zapnutý. Hypnotizoval její jméno, než bylo online. Má, či nemá? Rozhodoval se dlouho, ale pak to nakonec zkusil.

Robert: Ahoj, jak to jde?
Robert: To je blbá otázka, vid? Jsem to ale vůl ..


,,Jsem fakt idiot, líp jsem vážně začít neuměl!'' nadával si Robert.


Ilona: Na té otázce nic není .. Mám se celkem dobře, co ty?

Robert: Špatně, hodně špatně. Jsem fakt kretén, všechno je v háji ..


Robert uvažoval o tom, že jí to napíše, ale čekal, jestli se zeptá sama, co všechno je v háji.

komix

Robert začínal být nervózní, protože mu neodepisovala.Zkusil tedy nahodit další otázku, když na předchozí se nechytla. Ale vůbec se jí nedivil. Má na to právo ..


Robert: Co kluci? Vsadím se, že u tebe jsou hotové zástupy.


Zeptal se jí opatrně. Chtěl vědět, jestli má alespoň šanci, ale ona se odpovědím úspěšně vyhýbala.


Ilona: Kluci jsou v pohodě, mělo by s nimi něco být?

Robert:
Kdepak, spíš jsem to myslel tak, jestli s někým třeba nechodíš .. Hned se nečerti. Ty se mě ani nezeptáš, co holky?

Ilona: Nemám proč se tě ptát na holky, vím, že jsi s Andreou .. Musím končit, čeká mě balení.



Než se nadál, odpojila se. ,,Balit?'' vyděsil se Robert. Aniž by o tom přemýšlel, začal si balit kufry a chystat osobní doklady. Byl rozhodnut, musí jí v tom zabránit, i když netušil, kam jede. Může jet na venkov za babi? Uvažoval Robert. Hned ráno nasedl do nepohodlného autobusu a mířil za svým cílem.



---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pozn. autorky: Od příště zase vyprávění ze strany Ilony. Nezvykejte si proto na vypravování ze strany Roberta =D Byla to jen výjimka :-P  Každopádně příští díl některé potěší, některé zklame, každopádně je na co se těšit muhaha


DISKUZE JE VOLNĚ OTEVŘENÁ!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Erunis Erunis | Web | 30. května 2010 v 15:11 | Reagovat

Leni, já ti nevím,=D asi jsem vážně silně natvrdlá..=D Ale mě se teda nic nevysvětlilo.. Spíš se mi to ještě víc zamotalo.. Člověk má nějakou představu o příběhu, a pak když ty něco zase málo prozradíš, tak zjistím, že jsem se hluboce mýlila..=P No, takže jsem tam, kde jsem byla u prvních dílů forbidden to remember, terrified to forget..=D No, nebudu tu mluvit sprostě..=D=D To se nesluší..=D
Ale jinak si to napsala hezky.. Mohlo by být víc dílů z pohledu Roberta..=P Já bych se teda vůbec nezlobila..=D Je to totiž zajímavě napsané..=) Jsi prostě můj talent..=* (Pardon za přivlastnění..=D) A na příští díl se těším jako malé děcko..=D=D Šup, šup, šup!! piš..=D=D

2 mil01 mil01 | Web | 13. srpna 2010 v 8:37 | Reagovat

TAk já jsem z toho jelen, ten kluk co vlasně chce proč tohle dělá... No já to apsolutně nechápu. A z pohledu Roberta se mito taky moc líbi... Ve všem souhlasím s Nis. Krásně to píšeš...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama