Forbidden to Remember, Terrified to Forget (9)

14. června 2010 v 11:54 | Alciellë |  Forbidden to Remember, Terrified to Forget
minikomix
Forbidden to Remember, Terrified to Forget! - 9. díl

(Zakázané vzpomínat, děsivé zapomenout!)



komix
 ,,Adri? Co ty tady? Jestli mi jdeš mluvit do duše, můžeš se hned otočit a jít zpátky odkud jsi přišla!'' varovala ji Ilona dřív, než mohla Adriana něco namítnout. ,,Nepřišla jsem kvůli Robertovi, ale kvůli tobě. Chybíš mi, stejně tak ty dny, které jsme trávily spolu,'' podívala se jí do očí.
komix
Ilona ji pobídla, aby šla dál. Než se nadála, Adriana ji mačkala ve svém objetí: ,,Tolik jsi mi chyběla, Ilčo. Ani nevíš, jak .. Doufám, že hodláš jít se mnou na čarodky. Bez tebe už ani krok!''  Čarodky? podivila se Ilona. To už je to tak dlouho, co jsem sama? Na chvilku se zarazila. ,,Co?'' zeptala se jí ta věrná duše, Adriana. ,,Nic, jen .. Už je to tak dlouho, co jsme byli spolu a stále to bolí,'' posmutněla Ilona, ale Adriana ji jen tak nenechala trpět. Uvědomila si chybu, že se zapletla mezi ně, a tak přicházela o Ilonu. Teď to však hodlá napravit.

,,Neboj, to přejde. A pak, se mnou nebudeš mít čas smutnit. Čarodky si užijeme, uvidíš,'' pousmála se Adriana, která se ji snažila utěšit. Jen něco zatajila. ,,Bude tam celá parta spolužáků, už se na tebe těší, taky jsi jim chyběla ..'' pokračovala dál.


komix
,,Chceš říct, celá parta? I .. on?'' téměř zašeptala. Bála se odpovědi. ,,No jasně, že i on, co sis proboha myslela? Že bude sedět doma na zadku a upíjet se k smrti? To nehodlám připustit!'' zamračila se Adriana. Nebude to mít lehké přesvědčit jí, ať jde.  ,,V tom případě já nejdu, stejně se chystám odjet na pár dní z města. Nezastavíš mě!'' odmítala Ilona připustit, že by jej viděla.

komix
,,Tak to prr, kotě, se mnou si zahrávát nebudeš. Já se tě neptám, jestli jdeš, nebo ne. Já se tě ptám, v kolik tě mám vyzvednout! A pak, musíš se zbavit strachu, že ho někdy uvidíš. Ať chceš, nebo ne, stále ho budeš vídat! Hranice se bude chystat o víkendu, můžeš nám přijít pomoct s přípravami,'' odmítala Adriana nechat jen tak propustit Ilonu bez jejího souhlasu. ,,To si říkáš kámoška? Copak nevíš, jak mě bolí pohled na Roberta s jinou? S tou káčou Andreou?!'' zakřičela náhle Ilona na svou kamarádku. ,,Vím, beru, ale nesmíš se tomu bránit. Víš, kolik budeš mít ještě za sebou rozchodu? A pak, pokud ho opravdu miluješ, měla bys o něj bojovat! Není vše tak jak si myslíš,'' uzavřela svůj výstup Adriana. ,,Tak fajn, překecalas mě, půjdu, ač nerada ..'' kývla na to Ilona. Ještě chvilku řešily, v kolik se sejdou na přípravy a v kolik na pálení čarodějnic. ,,Neboj, užijeme si to a ještě mi poděkuješ,'' mrkla na Ilonu Adriana.
komix
Jakmile vše bylo domluveno s Adrianou a vypitý džus, snězené sušenky, rozhodla se Ilona vyřídit pár věcí. ,,Tati?'' zavolala do útrob domu. ,,Jsem u tebe,'' ozvalo se na zpět. Ilona zaplula do svého pokoje, kde seděl její otec s rozečtenou knížkou. ,,Co to čteš?'' zeptala se udiveně, protože otce málokdy viděla číst. ,,Něco o podnikání. Dostal jsem nápad, že bysme si mohli otevřít podnik,'' rozzářily se mu oči. ,,Podnik? A s čím hodláš podnikat?'' optala se ho. ,,To se ještě vymyslí, cos potřebovala, zlato? Slyšel jsem, že se chystáš na pálení čarodějnic. To ti jen a jen schvaluju,'' usmál se na ní otec. ,,Asi jo. Chtěla jsem se zeptat, jestli mi nedáš peníze, skočím nakoupit a pak si něco zařídit do města,'' sbírala po pokoji mobil, peněženku a další věci, které obvyklé nosí ve své kabelce. Mezitím, co jí otec nadiktoval seznam a odešel pro peníze, se Ilona převlékla a změnila svůj účes.
komix
Nejdříve si skočila do svého oblíbeného obchodu s oblečením, kde vybrala sobě nové hadříky, a pak i nějaké ty košile pro otce. Znala jeho velikost, takže většinou nakupovala ona. Plně zaplňovala funkci mamky. Její otec se s ní dohadoval, že nakupovat si oblečení ještě zvládá. Ale Ilča nakupovala ráda, zvlášť, když chtěla zmizet z domu a spravit si tak rozcuchané nervy.

U stojanu s oblečením se rozhodovala, co si vzít na čarodějnice, ale nic jí nenapadalo, tak se rozhodla, že večer napíše Adrianě, co si bere ona. Zřejmě však zůstane u tílka a kalhot, připomínající plátěné tepláky.
komix
Cestou po obchodě uvažovala, co všechno zapomněla. Oblečení měla v taškách, potraviny se chystala nakoupit nakonec, aby se jí nezkazilo v tom teplu, které vládlo začátkem jara venku. Procházela různé obchůdky, až ji do oka padlo něco, o čem už dlouho přemýšlela.
komix
Zastavila se u pultu se šperky. Chtěla si koupit řetízek, na kterém byl malinkatý křížek, který se nádherně třpytil. Jeho místo by nahradil přívěsek od Roberta. Dále uvažovala o dárku k narozeninám, co bude mít zanedlouho Adriana. Jenže dnes tu neměla dostatek peněz, takže se mohla akorát tak pokochat tou krásou. Stěží se od toho odtrhla a šla dál.
komix
Její obchůzku po obchodě přerušilo hlasité volání o jídlo. Ilona se zastavila před známou restaurací proslulou specialitami až z exotických zemí. Její výběr byl snadný. Objednala si ananasové překvapení, o kterém slyšela, že je osvěžující a velmi lahodné. Doslova se rozplývalo na jazyku. Iloně se už sbíhaly sliny na onu pochoutku, zatímco u nich doma bylo vše naruby.




--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Omlouvám se za ty bubliny, vůbec jsem si jich nevšimla a přefocovat už se mi to nechtělo. Tento díl je nudný, příští by vás už mohl zaujmout. Doufám. Snad se vám komix líbí. Mějte se krásně a užívejte si jednotlivých dnů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Krysteena Krysteena | 14. června 2010 v 13:56 | Reagovat

paráda, už se děsně těším až se Ilča potká s Robertem.... jsem napnutá jak škandy :D už se dají brzo dohromady, že? že joooooooo

2 Erunis Erunis | Web | 15. června 2010 v 20:04 | Reagovat

Tak už je to zase tady,
Erunis si neví rady,
jak formulovat správně koment,
aby si nepřipadala jako ten dement.

Stydí se zase převelice,
že z toho nebude žádná veselice.
Opakování je sice matka moudrosti,
ale co když jsem ji nenabrala dosti?

Napsat: bylo to bezva, musíš rychle pokračovat.
To není ono, každý přec umí poučovat.
Sama dobře vím, že to tak lehce nejde,
ale co naplat, co na tom sejde.

Jak to bude mezi Ilčou a Robertem?
Zeptám se tě šeptem.
Ale ty to jen tak nepovíš,
Na pokráčko počkat si musím spíš.

Těším se na něj tááááákhle moc,
budu sem koukat noc co noc,
jestli tu náhodou něco není,
k tomu přečtení.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama