Únor 2012

Desing - Windsurfing

17. února 2012 v 22:58 | Alciellë |  Šatník


Tak toto je nový blogový desing. Jednoduchý, ale proč ne? Je sice letní, ale to mi vůbec nevadí. Je složen z mých vlastních fotek z Vranova nad Dyjí. Ten kluk na windsurfingu tam bývá pravidelně každé léto a letos se nám málem s ním podařilo seznámit a s jeho partou. Motto jsem použila schválně tohle, měla jsem ho na maturiťáku. Je to pravdivý motto. Windsurfing jsem v létě zkoušela několikrát a řeknu vám, pěkný sport :). Snad se vám design líbí, sice to není fialový, který byl v plánu, ale tenhle mi víc vyhovuje.

Já si jdu zase lehnout, jsem po operaci zubů, takže buď se dívám na filmy a chatuju s přáteli (i když mi občas dělají problémy tím, že mě rozesmívají a mě můžou prasknout akorát tak stehy), tak spím...

Pokud máte jarní prázdniny, tak si je užívejte naplno ;). Já je mám až za týden. S pozdravem Alciellë

Zoufalství nás vede k činům, které bychom jindy neudělali!

4. února 2012 v 17:44 | Alciellë |  Tok myšlenek


Pocit, kdy všechno, co děláme, je k ničemu. Začínáme dělat věci, které bychom jinak nedělali - ten pocit je tu pořád. Ať už ztráta nejlepších přátel, blízké osoby, našich snů, apod. Někdy to vypadá, jako bychom to ani nebyli my, ale jiná osoba.

Někdy ten pocit ale není k zahození. Pokud máte sílu bojovat a víte, že to za to stojí, pak je to to správné. I když to nemusí vyjít podle vašich plánů. Sama to vím. Ale pokud víte, že je to ztracený, vykašlete se na to. Ničíte tak jen sami sebe a někdy můžete i své okolí. Neměli bychom se upínat na jednu věc, na jednoho člověka, kde je jasný, že o to nestojí, přece to nejsou žádné hračky, no ne?

I když ten pocit nesnáším, občas hodně ublížil, za jeden okamžik jsem tomu ráda a nikdy na to nezapomenu. Díky tomu jsem poznala, jaká jsem, jací jsou mí přátelé a jak se dá využít situace... Na druhou stranu, i když na tenhle okamžik nezapomenu, někdy si za něj nadávám. Protože... Nemůžu nalézt slova, ublížila jsem tak svým přátelům, sobě...

A proto to chce myslet s klidem a promyslet si, co nám za to stojí, co opravdu chceme a jak taková situace vypadá. Proto teď půjdu o dům dál a vás tu zanechám s pocitem, že zase víte kulový... Jenže já prostě nedokážu to sem napsat tak, jak to tenkrát bylo, když vím, že tenhle blog už není mým soukromím...

Alciellë