PSÁNO Z POHLEDU AUTORKY BLOGU (ALCIELLË):
Znáte ten pocit, kdy na vás někdo hodí pocit zodpovědnosti a "Starejte se!"? Já moc dobře. Ta zodpovědnost jako taková mi nevadí do doby, než se děje něco závažného, nějaká nehoda, nebo tak něco. Tu jsem si zažila právě s Myškou (o dětech tu nebudeme mluvit). Každý rok ji bereme s sebou na dovolenou, kde má volnost, přírodu a vrací se pouze na jídlo, nebo když jde spát, popř. když jezdíme pryč. Právě tam je Myška jako z divokých vajec. A hlavně přitahuje pozornost druhých - občas nepříjemné, občas tím hodně pomůže.
Poslední rok a nyní od soboty opět ji mám na starost spolu s bratrem. Rodiče s námi nejedou, takže to znamená se o ni postarat během doby, co budeme "blbnout" s přáteli. Snadno se to řekne, než udělá, když v okolí má každý chatař alespoň jednoho až dva psi, které si samozřejmě nehlídají a mám je věčně před chatou. Tudíž nemůžu Myšku vypustit a kde ji mám pak vypustit, když jdeme k vodě?
Minulý rok jsem si s Myškou fakt užila. Na jednu malou fenku až moc zážitků... Strašně ráda se rozvaluje v postelí (smí pouze na chatě), sotva jsem nespadla z postele, jednou mi dokonce celou noc chrápala do ucha, jindy zase kopala. Strašná legrace. Jenže ona byla tak roztomila, že mi ji bylo líto vyhodit. Jindy jsme si vyrazili projet se na lodi. Pádloval bratr, Myška chtěla přeskočit na sedátko za mnou (poslední v lodi), jenže bratr ze srandy začal pádlovat rychleji, ona to nečekala a jak loď cukla, místo dopadu na sedačku skončila ve vodě. Teď jsme ani nevěděli, jestli umí plavat, moc toho neuplave. Tak jsem nevěděla, jestli pro ni skočit, nebo počkat, až doplave, protože si to trádovala na jinou stranu na skálu. Naštěstí jsme ji vylovili a byla v pohodě. Příště zase jsme přivazovali loď ke stěně, aby neuplavala. Bratr však nečekal na nás, zapomněl vzít Myšku, protože vždycky musí být první, já s kamarádkou otočeny k ní zády, abychom vzaly pádla. Co myslíte, že se stalo? Ta malá potvůrka si vyskakovala těžké železné schody nahoru. Zbývaly jí poslední dva, když najednou nevím, co se stalo, ale zaslechla jsem bratrovo volání, viděla Myšky pád. Pořád padala na záda a hlavičku 8 železných schodů dolů, poté dva obrovské balvany a kutálela se až do vody. V tom šoku jsem nevěděla, co dělat, jestli vůbec žije, protože na takový pád je příliš malá. První, co mě napadlo ji opláchnout od bahna a písku. Myška pajdala, na noze jizva. Nevšimla jsem si dalších zranění, ani krve, jen ten šok. Jednou zaknučela. Bylo vidět, že je statečnější než já. Vyčítala jsem si to, jak jeden nepatrný moment dokáže fakt hodně. Aby toho nebylo málo, při jízdě na lodi ke skále nám za jízdy vyskakovala na průzkum, z lehátka jsme ji nemohli dostat na molo. A zbytek? Ze srandy byla pobízena k lovu kačeny. Nikdy to neudělala, tudíž nás překvapilo, jak chvíli štěkala, vztekala se a najednou běží a plave za ní. Bohužel jsme si teprve pak uvědomili, co se děje, že jsou tam větve a silon od rybaření a velké množství skla, případně aby ji nepoklovala kačena. Užuž jsem pro ni chtěla běžet do vody, když ji napadlo se otočit a plavat za mnou, sotva ji stačily síly. Souboj s klíšťáky, seznamování s ostatními psi, doplnování tekutin z vlastních rukou při cestě do 10km vesnice opravdu stály za to.
Proto mám obavy, co se bude dít teď. Letos bude víc lidí, víc psů, namáhavá cesta tam, protože tentokrát se budeme v autě mačkat. Jak se to vyřeší s posteli netuším, avšak vím jedno, zase budu mít co dělat, abych nespala na podlaze, abych vůbec spala. A to hlídání bude nejhorší, nikdy nevím, kde se toulá, kde je, jestli se neztratila, protože sama na své jméno neslyší, jen málokdy a to se jí musí chtít. Ale na druhou stranu to bude opět sranda, hlavně prudit souseda - nevím proč, ale v lásce nás nemá a od dob, co máme Myšku ještě víc - mají totiž také psa, většího a mnohem protivnějšího. A jestli opět uděláme rozruch v okolí a budou si nás lidi fotit, na to jsem si už zvykla. Komu jinému se poštěstí vidět psa na lehátku, popřípadě plavat u mě na břiše? Těžko říct.
Tímto se s vámi všemi loučím a dávejte na své mazlíčky větší pozor. I sebemenší chvilka může být opravdu náročná a nebezpečná...
PS: Ta na fotce je Myška z loňskýho roku, kdy poštěkávala na kačenu. Ale jakmile by kačena byla přímo u ní, Myška by vzala roha, tomu věřím. Je občas strašpytel, i když si dovoluje na obrovský psi.
Alciellë
